Dva kamarádi kráčejí lesem. Říkejme jim třeba Jan a Pavel. Pod nohama jim občas zapraská nějaká ta větvička, což má za následek to, že nejedno zvíře v jejich blízkosti zpozorní. Cesta je příjemná. Terén není nijak zvlášť náročný a před horkými slunečními paprsky je chrání husté koruny stromů.
Najednou oba stojí před potokem, přes který je spadený strom.
„Zdá se být dostatečně pevný,“ povídá Pavel.
„Neřekl bych. Je suchý a kmen je naštípnutý,“ oponuje Jenda. „Raději si zuji boty a potok přebrodím.“
„Hm, jak chceš,“ mávne rukou Pavel a vykročí k padlému stromu. „Tvoje volba,“ dodává lezouc na kmen.
V momentě, kdy již Jenda opatrně nakračuje potokem, se ozve rána. Kmen padlého stromu neunesl tíhu člověka a praskl. Hned na to se ozvaly nadávky. Honza se ale jen smál, až se za břicho popadal.
„Karma,“ povídá Pavel a dále chrlí nadávky. „Proč se takové věci musí dít zrovna mě?“ Nejen že je celý mokrý, ale i jeho batoh se namočil a zásoby jídla se tak rozmočily. Chvíli na to ale už oba kamarádi sedí na druhém břehu potoka a celé té události se smějí.
„No jo, já se rozhodl, moje chyba. Pro příště si z toho vezmu ponaučení a budu obezřetnější,“ drbe se Pavel na hlavě, koukajíc na svůj mokrý batoh.
>>>
Každý z nás se jistě setkal s pojmem karma. Každý čin, který vykonáte, se Vám jednou vrátí. A mnoho z nás si rádo stěžuje na špatnou karmu, na smůlu, jež jej životem provází.
Ano, ale je potřeba si uvědomit, že každému činu, který vykonáme, předchází naše rozhodnutí. Nikdo nás do ničeho nenutí, a tak za každé své rozhodnutí neseme plnou zodpovědnost. Pokud se nám tedy něco děje, je to vždy na základě našeho rozhodnutí. To, že se nám něco stane, ať už pěkného či špatného, to je normální. A na základě této naši zkušenosti už záleží pouze na nás, jak se v podobné situaci rozhodneme. Říká se, že moudrými se stáváme teprve až tehdy, dokážeme-li si vzít z našich zkušeností ponaučení, správně se rozhodnout, a když už nám to nevyjde, nevymlouvat se na okolnosti a jiné lidi.
Je-li tedy karma plně závislá na našem rozhodnutí, jaký čin vykonáme… jsme i plně zodpovědní za jeho následky. A to mě nutí k úvaze, že svůj život a vše, co se nám děje, máme plně ve svých rukou vlastně jen my sami…